Pod africkým sluncem

Velmi rád cestuji a vůbec nejraději poznávám nové země, se kterými jsem dosud neměl žádný kontakt. Jejich první návštěvy bývají často nejzajímavější.

Země z historické poloviny berberská a s tajemným nádechem dvacetiprocentní muslimské víry současnosti byla pro mne obrovskou neznámou a upřímně řečeno v očekávání klasických problémů rozvojových zemí. Největším lákadlem pro mne bylo především nejexotičtější místo Maroka, město Marakéš se svými malebnými trhy a nádhernou islámskou architekturou, kvůli kterému jsem vlastně celou cestu hlavně podstupoval. Přestože naše poznávačka vedla napříč celým Marokem od Jaderského moře až po Atlantický oceán, zážitky z Marakéše jasně dominovaly. Prvním obrovským překvapením se pro nás stal stav veškerých komunikačních tras. Při průjezdu celou zemí jsme nezaznamenali jedinou trhlinu nebo díru v povrchu dálnic, kterých údajně maročtí Arabové za poslední dva roky postavili 1800 km nových a nutno říci, že naprosto dokonalých, včetně oplocení, svodidel, odvodů přebytečných srážek apod. Poněkud jim v nadčasové dopravě konkuruje i královsky podporovaná a horečně budovaná trať vysokorychlostní francouzské železnice TGV, která se prodírá pobřežím Atlantiku neuvěřitelným tempem. Začínali jsme v Saidii, pokračovali v Udždě, ve Fesu, hlavní město Casablancu jsme sice ponechali stranou bez povšimnutí, ale Marakéš nám všechno vrchovatě vynahradila. Rozkládá se na úpatí Vysokého Atlasu a se svým necelým miliónem obyvatel je čtvrtým největším městem Maroka. Město nabité historií má rozhodně co nabídnout doslova na každém kroku. Potěšila nás i místní strava, v hotelech podávaná s obrovským výběrem a s neznámými, ale velmi chutně upravenými pokrmy. Oko Evropana ohromí v tržnicích neuvěřitelné množství každodenně čerstvého ovoce a zeleniny, které svou lahodností dokazují, jak velmi nutný je pro jejich zralost a následnou chuť přebytek slunce. Kynologický pohled na Maroko byl potěšen množstvím čistokrevných příslušníků mnoha často vůbec neočekávaných ras (boxeři, rotvajleři) a naprostým nedostatkem bezprizorných smeček psích páriů. Velmi příjemně působily i kontakty s místními obyvateli, ochotně nabízejícími, ale vůbec nevnucujícími své různé výrobky a produkty. Už na první pohled velmi citelný rozdíl od obyvatel střední části Afriky, např. v Keni, kde nabízející prodejci jsou velmi neodbytní. Nádherně zpracované suvenýry nabízely na pobřeží tmavé krásky ze Senegalu, které údajně dostaly povolení vycestovat ze své země na pouhých deset dní. Nebylo jim to rozhodně po chuti, upřímně kritizovaly vládce své země, ale na veselosti a šarmu jim to určitě neubralo. Maroko otevírá pro Českou republiku nově některé své destinace a rozhodně má co ukazovat, nejen z hlediska přírodních krás, historických památek, přívětivých lidí a mnoha dalších aspektů, ale i na základě dobré a rychlé dostupnosti leteckou dopravou, která je velmi příznivá. Své putování Marokem jsme končili v Agadiru, kde by se jistě dalo ještě leccos Maročanům vytknout, avšak celkový dojem z návštěvy arabského světa s centrem našeho zájmu v Marakéši byl celkově více než pozitivní.

You may also like...