Prolog I.

Bylo již dávno řečeno klasikem: Čím více poznávám lidi, tím raději mám svého psa. Když ale ten psí život je tak zoufale a bezútěšně krátký…

 
Doopravdy zarmoutit
vás  dokáže každý z nich jen jednou – 
a to když odchází naposled.
Buď u něj a říkej mu, že se nezlobíš,
protože i v téhle chvíli
jeho oči prosí za odpuštění.
Ví totiž dobře, že to neměl dělat –
a jizvy pálí…

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *