Assko z Hlubockého zámostí

ASSKO Z HLUBOCKÉHO ZÁMOSTÍ
Assko se cvičil téměř sám. Vyznačoval se totiž tou absolutně nejideálnější povahou, jakou jsem u samce za léta s boxery poznal. Kéž by šel naklonovat…

Zlatý pes s líbivými bílými znaky a nejvyrovnanější povahou, jakou jsem kdy u psa-samce poznal. Krásný, tvárný a nekompromisní. Při maximální tvrdosti v obraně neuvěřitelně lehce ovladatelný, s vynikajícím temperamentem a skvělými dispozicemi pro pachové práce. Vrátil se ke mně jako dvanáctiměsíční po rozpadu manželství svého majitele, který jej prodat nedokázal a jeho navrácení do rodných jižních Čech považoval za vyřešení neřešitelného. Po měsíci porozvodového života, kdy mu kotec nahrazovala stará škodovka, se nešťastný Jožka bez nejmenších vyhlídek na zlepšení situace rozhodl mi zavolat. Kromě obrovské série fantastických zážitků z výcviku, řady zkoušek a nejrůznějších akcí mu vděčím i za záchranu mého vlastního života. Byl jsem šťasten, že i to jsem mu později mohl oplatit stejnou měrou. Doslova nezapomenutelný parťák po celých třináct let jeho života. Kéž by se takový pes dal někdy naklonovat…