Letní tábory boxerů

Fenomén LVTB

Třicet let letních výcvikových táborů, vždy s účastí padesátky psích osobností, se postupem času stalo naprosto nedostižným fenoménem ve světě boxerského výcviku.
 
S nesmírnou pokorou je člověk přinucen  vzpomínat na nezapomenutelné chvíle strávené každý rok ve dvou červencových týdnech s padesátkou kamarádů a jejich psů. S odstupem času se mi zdá neuvěřitelné, že mně osobně jako jedinému bylo dopřáno bez jakýchkoli zdravotních problémů se zúčastnit kompletně celé série všech třiceti letních výcvikových táborů. A rozhodně to nebyly procházky rajskou zahradou, každodenní tříhodinové odpolední obrany dávaly tělu hodně zabrat. Však také padesátka účastníků přijížděla prvořadě za obranou, kterou si u svých psů potřebovali po celoroční necitlivé spolupráci na domácích cvičištích citelně vylepšit. S tehdejšími pomůckami, kdy se běžně figurovalo v džínách a tričku, obrany skutečně bolely a obrovské modřiny s častými stehy na pažích měly, a možná i dodnes mají, velkou vypovídací schopnost.

Od historického prvního ročníku v Českém Krumlově přes Milevsko, Benešov, Kaplici, Suchdol nad Lužnicí, Červenou nad Vltavou, plzeňskou Bílou Horu, Blanskou kotlinu, dokonce slovenskou Podhajskou s jejími termálními prameny, boletické Podvoří a Otice, píseckou Podkůvku až po lipenské Spáleniště vede třicetiletá trasa boxerských a později i záchranářských výcvikových táborů. Všech třicet jsem bez jediné absence nakonec absolvoval pouze já, ale určitě vždycky s nadšenou partou kamarádů ochotných pomáhat. Těmito letními tábory prošla celá škála velmi zvučných jmen a patří jim všem obrovské poděkování.