Záchranní psi

Různá výročí a historické mezníky, osobní i v kolektivech, bývají impulsem k hodnocení či k zamyšlení nad smysluplností určitého konání.

          

Kynologie jako koníček nabývá vymezením pro záchranářský výcvik zcela nových dimenzí, které posouvají dosud pouze aktivní zábavu do zcela jiné kategorie. Při posunu výcviku do nejvyšších úrovní, např. zkoušek třetích stupňů, se původní hobby již definitivně zařazuje do sekce humanitárních pomocí, přesně vymezené oblasti pomoci lidem v největší nouzi. V současné společnosti jsme však bohužel svědky i toho, že do této skupiny skutečně dobře vycvičených psů, kteří jsou schopni plnit ty nejnáročnější úkoly záchranářské kynologie, se neomaleně a zcela bezostyšně snaží natlačit lidé se psy, kteří se dosud pohybují pouze na okraji tohoto náročného výcviku. Svoji nevycvičenost a neschopnost konkurence se snaží překlenout a zamaskovat vlastními podmínkami, které vytvářejí opět tvůrci bez nejmenších zkušeností a s jediným úmyslem: vyhnout se poctivé konfrontaci kvality a výkonnosti za každou cenu. Velmi často pak hrají nemalou roli v jejich postojích i peníze, každopádně pak hrající hlavní roli u profesionálních zaměstnanců. Profesionál si přece nemůže dovolit mít horší výkon než amatér, to by měl zaměstnavatel pocit, že vydává peníze zbytečně. Třeba i na prověrky výkonnosti, ve kterých musí být vždycky jasně zřetelné, že profesionálové jsou nejlepší. Proto je třeba přesvědčit veřejnost, že nejlépe vycvičení psi jsou tzv. „atestovaní“. Ve skutečnosti to však znamená, že prošli úspěšně pouze jedinou prověrkou (podle vlastních podmínek) zhruba v úrovni zkoušky ZZP2. Rozhodně tedy tito psi ani psovodi nemají více zkušeností než třeba účastníci Mistrovství ČR, kteří se k této účasti museli probojovat kvalifikačními starty vyšších úrovní než jenom ZZP2. Jejich výcviková úroveň se odehrává v ZZP3, ZPJ, RHTB či RHFLB, což jsou známky vrcholného výcviku nejen v ČR, ale v celém světě. Nebylo by tedy rozumné použít, kdykoli to je potřeba, psy s dobrými výsledky z mistrovství, ať již českého nebo mezinárodního? Tak se to totiž dělá v zahraničí. Ušetřilo by to v době krize dost velké peníze za zbytečné prověrky, které nejsou ničím mimořádné. Možná dobře promyšlený trénink takto vybraných psů by přinesl více užitku. Pokud by jeho náplní byli pověřeni kvalifikovaní odborníci, kterých i v oblasti kynologie má svět dostatek…

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *